Jan Franz

V dubnu při připomeneme 75 let od úmrtí významého literárního kritika a překladatele Jana Franze.
Po absolvování chotěbořského gymnázia byl přijat na pražskou filozofickou fakultu ke studiu češtiny a francouzštiny. Chodil na přednášky například J. L. Fischera, V. Tilleho nebo F. X. Šaldy. Studium ale v roce 1934 přerušil a již nedokončil. Díky tomuto studiu poznal řadu přátel např. Jana Zahradníčka, Timothea Vodičku, Václava Renče, Josefa Kostohryza či Egon Hostovkého. Vzniká i přátelství celoživotní – s Bohuslavem Reynkem. Začátkem roku 1932 zakládá s několika přáteli revui Řád s podtitulem Revue pro kulturu a život. Dále přispívá do Akordu, Tvaru a Listů pro umění a kritiku – především překlady a kritickými texty. Svoji první literární kritiku vydal ve svých dvaceti letech a poslední ve třiadvaceti. Podstatně rozsáhlejší je jeho dílo překladatelské. Řadí se mezi první překladatele Kafky do češtiny. Překládá například z Claudea, Giona, Juliena Greena. Vedle drobných časopiseckých překladů přeložil Franz tři romány – jeden z nich je Rok Páně Karla Heinricha Waggerla. Během válečných let byl Jan Franz totálně nasazen v Lipsku, kde si při těžké práci v koželužně zničil zdraví. Po návratu domů u něho vypukla tuberkulóza, na jejíž následky zemřel. Pochován je v Havlíčkově Borové.