V podkroví knihovny od 28.2.do 26.4.2013 můžete shlédnout novou, velice zajímavou výstavu vějířů paní Pavlíny Markové.
První zmínky o vějířích pocházejí z Babylónie, Sýrie, Indie, Egypta a Ameriky. První využití našly vějíře při rozdmýchávání ohně, při odstraňování plev od zrna, odhánění hmyzu nebo k ochlazení a ochraně před sluncem. Málo známou skutečností zůstává použití vějířů jako zbraní. K tomu byla zapotřebí určitá úprava samotného vějíře. Podobně jako vznikla květomluva, tak se postupem času dokonce utvořila tzv. vějířová mluva, kterou dámy mohly něco naznačit svému nápadníkovi. Například přiložením složeného vějíře na ústa dávaly najevo svou touhu po políbení, pokud měly složený vějíř položený na levé ruce, znamenalo to, že by si rády zatančily, zatímco v případě vějíře položeného na ruce pravé bylo předem jasné, že o tanec nemají zájem. Rychlé zavírání a otevírání vějíře značilo nervozitu oné dámy.